Když dva proužky na testu nepřichází

Po většinu času se jako ženy v životě snažíme o to, abychom neotěhotněly. To, že někdy v budoucnu může nastat s otěhotněním problém, by spoustu žen ani ve snu nenapadlo. Všichni sice víme o existenci klinik reprodukční medicíny a známe pojem IVF. Mnoho lidí zná ve svém okolí někoho, komu se počít, donosit a porodit dítě podařilo až po dlouhé době. Přesto spousta párů je zaskočených, když se otěhotnění nedaří právě jim.

Jak dlouhé snažení je už moc dlouhé?

Plodnost v organismu ženy není na rozdíl od muže časově neomezená. Pokud je ženě nad 30 let, má pravidelnou menstruaci a pohlavní styk načasovaný v době ovulace a otěhotnění nepřichází ani za 6 měsíců, je čas začít pátrat, kde je problém. Někdy se uvádí doba 1 roku nechráněného styku, ale mnoho odborníků upozorňuje, že ve věku nad 30 let je rok snažení / čekání příliš dlouho. A pokud má žena nepravidelnou menstruaci či jiné odchylky cyklu, o kterých ví, měla by situaci řešit se svým gynekologem mnohem dříve. 

Co je nejčastější důvod toho, že se miminko nedaří?

Důvodů je mnoho, někdy jde o jeden a někdy se jich najde více současně, a to třeba u obou partnerů. Ojedinělé nejsou v praxi ani případy, kdy jsou všechna vyšetření v pořádku a na důvod se nepřijde. Vyjmenujme si pár nejčastějších příčin problémů s početím, které je relativně snadné diagnostikovat.

Nepřítomnost ovulace. Neuvolnění vajíčka je nejčastějším důvodem, kvůli kterému nedochází k otěhotnění. Většinou to žena pozná podle nepravidelnosti menstruace, ale nemusí tomu tak být vždy. 

Syndrom polycystických ovarií (PCOS). Endokrinní porucha, která způsobuje hormonální nerovnováhu, nepravidelný menstruační cyklus a negativně ovlivňuje ovulaci, která buď chybí, nebo je málo častá. Spojuje se s inzulínovou rezistencí a vyšší váhou.

Špatný spermiogram. K úspěšnému oplodnění je potřeba u spermií splnění několika parametrů. Hodnotí se jejich schopnost oplodnit vajíčko. Jde o celkové posouzení ejakulátu. Nespoléhejte na domácí testy z lékárny. Neukáží vám všechny parametry a vyšetření je tak téměř bezcenné. Jedině v laboratoři je možné provést adekvátní a přesné vyšetření. Zjišťuje se koncentrace spermií, jejich motilita neboli pohyblivost a morfologie – tvar. Posuzuje se i objem ejakulátu, jeho pH a přítomnost dalších buněk.

Neprůchodné vejcovody. Oplodnění vajíčka spermií probíhá ve vejcovodu. Pokud je neprůchodný, což se stává například po infekcích, tak k oplodnění vajíčka dojít nemůže. Průchodnost se vyšetřuje nejčastěji kontrastní látkou vháněnou do vejcovodů pod kontrolou rentgenu, což se nazývá hysterosalpingogram.

Snížená ovariální rezerva. Stav, který přirozeně souvisí s postupujícím věkem, kdy ženě počet vajíček ubývá. V době narození vaječníky obsahují asi 1 milion folikulů s vajíčky. Jejich počet klesá již v pubertě a dál se snižuje. Nejlepší doba k otěhotnění je mezi 20. a 30. rokem. Tehdy je většinou stále vajíček dost a jejich kvalita bývá optimální. 

To se však mění už po 30. roce života ženy. Bohužel některé faktory a nemoci způsobují předčasný a rychlejší úbytek vajíček a jejich špatnou kvalitu. Sníženou ovariální rezervu mohou tak mít i mladší ženy. Na vině je např. kouření, rodinná historie, předčasná menopauza, autoimunitní onemocnění, anebo se na příčinu vůbec nepřijde. Setkáváme se s tím, že přibližně 20 % žen má ve 30 letech ovariální rezervu zcela vyčerpanou. Zásoba vajíček je zde již nulová. Zdravá žena má ve 30 letech zhruba 20% šanci na oplodnění každý měsíc. Po 40 letech je již šance méně než 5%, ve 43 letech kolem 2%. 

S klesáním ovariální rezervy se folikuly stávají méně citlivé na stimulaci folikulostimulačního hormonu (FSH). Pro dozrání a ovulaci vajíčka je potřeba stále vyšší dávka FSH. Hladina FSH je jedním z ukazatelů nabíraného v rámci hormonálního profilu mezi prvními. Pro zhodnocení stavu ovariální rezervy nabíráme tzv. Antimülleriánský hormon (AMH). Ten nám napoví, jak velkou zásobu vajíček žena má a jak zhruba je daleko či blízko menopauzy. Hodnota AMH nám poskytne obrázek i o tom, kolik přibližně vajíček bude možno obdržet při odběru, pokud by žena volila IVF. A zda vůbec odběr vajíček bude uskutečnitelný.

Mnoho žen bohužel překvapí nepovzbudivá čísla už ve věku, kdy to nečekají. Mohou se dozvědět, že po stimulaci bude šance na obdržení kvalitních a geneticky zdravých vajíček již tak nízká, že je na IVF proces pozdě. V těchto případech se již hormonální stimulace, odběr ani IVF neprovádí. 

Co se týká přirozeného oplodnění, šance jsou i zde nízké, a pokud se otěhotnění zadaří, tak je velká pravděpodobnost, že embryo bude geneticky abnormální, dojde k těhotenské ztrátě a narůstá i riziko vrozených vývojových vad miminka. Zde se jako reálná možnost nabízí těhotenství pomocí dárcovského vajíčka nebo hledání náhradní matky. 

Snížená kvalita vajíček jde ruku v ruce se sníženým počtem oocytů. Věk ženy je nepřesnějším ukazatelem pro určení kvality vajíček. Nejenže vajíčka během života ženy stárnou, ale působí na ně vlivy, které je kontinuálně poškozují: rentgenové záření, stres, toxiny v prostředí, kouření, nezdravý životní styl. S přibývajícím věkem je kvalita vajíček horší a dozrávají i geneticky nekvalitní vajíčka, která v mladším věku přirozeně zanikají. Při otěhotnění tak roste procento potratů. I pokud žena otěhotní, šance na donošení zdravého dítěte se snižuje. Nejvíce je to patrné po 35. roku věku ženy.

U žen po 30. roce věku ani pravidelný menstruační cyklus a dostatečná ovariální zásoba neznamená, že otěhotní a dočkají se porodu zdravého miminka. Jedinou možností, jak se na tuto eventualitu připravit a zvýšit šanci na miminko i ve věku vyšším, je jednat včas. V tom pomáhá odběr a zamražení vajíček do 30. roku věku. 

Jaká vyšetření vás čekají? 

Pokud se nedaří miminko počít po dobu uvedenou výše, je namístě s návštěvou lékaře neotálet. Mít výsledky vyšetření představuje mnoho výhod. Jen tehdy totiž víme, co se v organismu děje, zda hormonální procesy probíhají správně, máme ještě dostatek vajíček a zda má muž normální spermiogram. 

S informacemi, které takto o svém reprodukční zdraví získáme, se lépe rozhoduje, co dál. Neznamená to, že hned musíme podstoupit umělé oplodnění, stimulační cykly a další invazivní zákroky. Jednak stále jako pacienti máme právo volby, co se s naším tělem bude provádět, a také někdy IVF není zapotřebí. Vyšetření pomůže odhalit i věci, které mají řešení jednoduché a neinvazivní. Postup je velmi individuální dle výsledků a nejdůležitější s ním začít. Získáváme tím čas, který je v reprodukční medicíně velmi cenný. 

Vyšetření jsou zpočátku pro všechny stejná a až následně se podle výsledků postupuje individuálně. Pokud máte například preexistující onemocnění, jako je diabetes, vysoký krevní tlak nebo autoimunitní onemocnění, tak vám lékař může nejdříve navrhnout podrobné vyšetření týkající se těchto diagnóz a změnu léčby. Další testy by měly zahrnovat hormonální profil včetně FSH a AMH, gynekologické vyšetření, imunologické testy, vyloučení autoimunitních nemocí, jako je celiakie, lupus či endometrióza a infekcí, jako jsou chlamydie nebo toxoplazmóza. U muže se kromě základního spermiogramu dělá vyšetření tzv. funkčních testů spermií.

Porovnejte možnosti

Výsledky z centra asistované reprodukce vždy povedou od lékaře k určitému doporučenému postupu. Ten je u každého jiný. Pokud máte jakékoliv pochybnosti nebo chcete vědět, zda podobný názor zastává i další odborník, je vždy možné výsledky konzultovat i jinde. 

Postup, kdy zajdeme za lékařem na jinou kliniku, se nazývá “second opinion”. Lékaři v ČR už si na něj také zvykají. Vy tak máte jedinečnou šanci zjistit, který postup by jedna či druhá klinika volila, jak rozdílná by byla finanční náročnost a zda třeba některé invazivní zákroky provádějí s dostatečnou analgezií, popř. v celkové narkóze či bez ní.

Návštěva reprodukčního endokrinologa nebo CAR neznamená, že je všechno špatně a čeká vás náročná léčba. Některá vyšetření a jinou terapii, než máte dosud, může zahájit i váš obvodní lékař nebo gynekolog. Je dost možné, že už jen tím zvýšíte šance na otěhotnění i úspěšné donošení zdravého miminka. A to stojí za to. 

Zdroj:

Autor: Bc. Soňa Klingerová, DiS, RN

Autorka působí jako porodní asistentka v Univerzitním centru patologických a rizikových těhotenství a porodů v kanadském Vancouveru. Zabývá se tématy asistované reprodukce, ženské neplodnosti, reprodukční medicíny a ovlivnění fertility životním stylem. Věnuje se také holistickému poradenství v péči o pleť, anti-agingu a suplementaci v klinické praxi a sportu.

Najdete ji na Instagramu @organicstyle.cz a blogu www.organicstyle.cz, kde se věnuje ženskému zdraví, tématům péče o pleť, zdraví kůže a konzultacím v oblasti zdravé pleťové rutiny.

Tagy:
Podobné články
Proč si přečíst / poslechnout knihu Cirkadiálnní kód?
3 způsoby snižování stresu, které miluju
10 důvodů, proč regulovat stres v těhotenství