Až tady jsem našla spřízněné duše, které mi skutečně rozumí
Víkendový pobyt Přeju si miminko 2025 se blíží, pobytová parta se postupně skládá, a tak mě napadlo vyzpovídat svoji dlouhodobou klientku Míšu, která se zúčastnila loňského ročníku. Zajímalo mě její ohlédnutí s odstupem roku od rozhodnutí vyrazit do neznáma a zkusit intenzivnější zkušenost, než byly do té doby konzultace či online ženské kruhy. Tímto Míše děkuji za její otevřenost se sdílením svého příběhu, který už bude pokračovat také u mě na Instagramu, tak si ho nenechte ujít.
V jaké fázi svojí cesty za miminkem ses na víkendový pobyt hlásila a jak probíhalo tvoje rozhodování?
Na pobyt jsem se hlásila, myslím, hned mezi prvními na konci roku 2023. Bylo to po čtyřech letech snažení, pár měsíců po mé čtvrté ztrátě. Pobyt se měl konat v době plánované přípravy na již čtvrtý transfer na IVF klinice, brala jsem to jako dobrou psychickou přípravu, i když jsem samozřejmě v hloubi duše doufala, že budu jedna z těch šťastných, a na pobyt už pojedu těhotná.
O tom, že se pobyt chystá, jsem věděla už nějakou dobu. Věděla jsem od začátku, že chci být součástí. Před tím jsem se zúčastnila několika tvých off i online ženských kruhů, ze kterých jsem byla nadšená. Odcházela jsem vždy nabitá energií, zkušenostmi ostatních účastnic, a pocitem sounáležitosti. Od pobytu jsem si slibovala podobný zážitek, jinak jsem ale asi neměla konkrétní očekávání. Když se nabídka pobytu skutečně objevila na Instagramu, neváhala jsem ani minutu a hned se přihlásila.
Obávala ses před odjezdem něčeho?
S blížícím se začátkem pobytu jsem začala trochu pochybovat o tom, zda moje rozhodnutí nebylo trochu ukvapené, přiznávám. Byla jsem si jistá, že to bude kvalita, způsob tvé práce je mi velmi blízký, nicméně jsem si uvědomila, že budu trávit celý víkend v blízkém kontaktu s dalšími x ženami, které vůbec neznám. V hlavě mi vyvstávalo spoustu otazníků ještě po cestě na chalupu:
„Co když si nebudeme rozumět? Co když se tam objeví někdo přehnaně negativní, nebo naopak nějaká přehnaně sebevědomá slečinka, která bude mít potřebu některé naše problémy zlehčovat? Co když tam pojede nějaká těhule a já to nezvládnu, protože se mi zatím otěhotnět nepodařilo?“
Bylo toho nakonec vcelku docela dost, ale zvědavost a naděje, že mě to zase posune o kus dál, byla silnější.
Síla sdílení a pocitu sounáležitosti pro mě byly prostě nejvíc. Z každého příběhu pro mě plynulo mnoho pocitů a AHA uvědomění, ze kterých čerpám dodnes. Bylo to něco neskutečného, nenahraditelného, to se prostě musí zažít.
Co první dojmy? Jak se ti líbilo místo a jaké pro tebe bylo seznámení s holkama?
Orlické hory mi byly blízké od malička, pocházím nedaleko odsud. Chalupu jsem si samozřejmě pečlivě prolustrovala ještě před odjezdem. Vše vypadalo velmi slibně a já se do toho prostředí těšila. Jediné, co mi trochu kazilo náladu, bylo velmi nevlídné počasí. Na to, že byl konec dubna, jsem na pobyt přijížděla za mlhy, sněhu a vánice, bylo pár stupňů nad nulou. Nejdřív mi to bylo trochu líto, myslela jsem, že budeme trávit nějaký čas i venkovními aktivitami. Nakonec jsme ale této situace využily ve svůj prospěch. Workshopovou atmosféru jsme si zpříjemnily ohněm v krbu a svíčkami, což bylo kouzelné a myslím, že pro naši problematiku přímo ideální.
Na chalupu jsem dorazila jako jedna z posledních. Ostatní účastnice už seděly u stolu s čajem a byly v družném hovoru. Velmi rychle jsem se k nim přidala, o témata nebyla nouze, od začátku byla atmosféra velmi uvolněná a velmi rychle ze mě spadly veškeré zábrany. Pamatuji si, že jsi nás musela lehce brzdit, abychom ten den ještě vůbec stihly něco z oficiálního programu. Během úvodního odpoledne jsem si všechny holky zmapovala a ujistila se, že jsem tam správně, že to bylo rozhodně dobré rozhodnutí. I když jsme byly každá jiná, měly jsme rozdílnou historii i dosavadní zkušenosti, téma neplodnosti nás v mžiku propojilo natolik, že se všechny odlišnosti rozplynuly.
Jak hodnotíš program? Kombinaci workshopů, společných diskusí, ženských kruhů a volného času?
Program byl velmi nabitý a pestrý. Všechny aktivity probíhaly nenuceně a uvolněně. Sešla se opravdu výborná parta, která měla neustále co řešit. Oficiální program se velmi přirozeně přeléval do otevřených diskusí, často i mimo téma, a nebylo jednoduché nás usměrnit tak, abychom veškeré aktivity stihly podle plánu. I tak si ale myslím, že jsme si ze všech témat odnesly maximum. Co jsme nestihly probrat v rámci oficiálního programu, to jsme dohnaly během jídla, po večerech, nebo hned následující den po ránu.
Veškerý program měl 2 dny. V této partě a nastavení bychom bez problémů zvládly i celý týden, a možná i to by bylo málo. Vůbec by mi nevadilo, kdyby bylo ještě více času na reflexi a prostor pro to, aby si každá z účastnic mohla vytvořit svůj následný akční plán přímo v místě dění.
Která část programu tě oslovila nejvíc a co sis z ní vzala?
Je opravdu těžké vybrat top aktivity. Velmi se mi líbily například relaxační techniky, meditační okénka a rituál vypouštění balónků se vzkazy našim miminkům. Nejvíc jsem si ale asi odnesla ze společných diskusí, které ze všech témat a aktivit vyvstávaly. Síla sdílení a pocitu sounáležitosti pro mě byly prostě nejvíc. Z každého příběhu pro mě plynulo mnoho pocitů a AHA uvědomění, ze kterých čerpám dodnes. Bylo to něco neskutečného, nenahraditelného, to se prostě musí zažít. Z té teoretické části programu často praktikuji spoustu relaxačních a dechových technik, které jsme si na pobytu představovaly a následně i vyzkoušely.
Nevím, jestli už jsem na konci té cesty, každopádně jsem už ušla tak daleko, že se mi v létě podařilo po 5 letech snahy, 1 mimoděložním těhotenství, 3 potratech a 3 neúspěšných transferech přirozeně otěhotnět.
S jakými pocity a myšlenkami jsi odjížděla?
To se snad ani nedá slovy popsat. Celý víkend byl tak intenzivní, že jsem domů odjížděla šťastná, plná dojmů, postřehů, zkušeností druhých, s vidinou nových přátelství, ale trvalo mi ještě dalších x dní, spíše týdnů, než jsem byla schopná si v hlavě všechno zanalyzovat a vyvodit si z toho nějaké závěry pro svoji další cestu. Všechny pocity byly veskrze pozitivní, a to nepřeháním. Nemám, co bych vytkla.
Vím, že jsem si z pobytu odvezla něco jedinečného – kromě mnoha informací a nových zkušeností hlavně parťačky pro život nejen v oblasti (ne)plodnosti. Samozřejmě, že jsem do té doby měla kamarádky, se kterými jsem své problémy sdílela a ve kterých jsem měla oporu. Až tady jsem ale našla spřízněné duše, které mi skutečně rozumí, umí se vcítit do mých pocitů, protože jsou ve stejné situaci jako já, i když každá trochu jinak.
Je něco, co sis dlouhodobě odnesla z naší spolupráce do dalších fází cesty za miminkem, včetně aktuálního těhotenství? Ať už z hlediska mindsetu, nebo pocitově.
Rozhodně. Ušly jsme spolu už poměrně dlouhou cestu, od osobních i online konzultací, přes workshopy, webináře, ženské kruhy, ženský klub, až po tento intenzivní pobyt. Z každého našeho setkání si odnáším něco nového, další povzbuzení a sílu do dalších bojů.
Neustále se ujišťuji, že v tom nejsem sama, že každý problém má nějaké řešení, i když to tak ze začátku nevypadá, a že ta cesta stojí za to, i když je často velmi bolestivá. Vím, že mám v tobě velkou oporu, studnici nápadů, zkušeností a technik, jak ze svých problémů a černých myšlenek ven.
Provedla jsi mě velkou částí mé cesty za miminkem i nynějšího těhotenství. Neustále využívám antistresových technik, které jsi mě naučila, uvolňuji se prostřednictvím tvých meditačních nahrávek, a velmi často se v hlavě vracím na náš pobyt, kde zaznělo mnoho povzbudivých myšlenek. Myslím, že i díky tobě se mi na mé cestě neplodnosti podařilo psychicky vyspět, vidět svět z té lepší stránky, a hledat pozitiva i tam, kde zdánlivě nejsou.
Nevím, jestli už jsem na konci té cesty, každopádně jsem už ušla tak daleko, že se mi v létě podařilo po 5 letech snahy, 1 mimoděložním těhotenství, 3 potratech a 3 neúspěšných transferech přirozeně otěhotnět. Nyní jsem už v druhé půlce těhotenství, vše je v nejlepším pořádku a já věřím, že to tentokrát dotáhneme do zdárného konce.
Teď už vím, že se vše děje z určitého důvodu, a že jsem všechno tohle měla zažít, abych z toho vyšla jako lepší člověk. Díky, že jsi u toho se mnou.
