10 důvodů, proč regulovat stres v těhotenství

Odhaduje se, že 70 – 80 % těhotných žen prožívá stres. V občasné míře je stres nevyhnutelnou součástí života, a to i v období těhotenství. Zvláště v dnešní době diagnostické, kdy je celé těhotenství prošpikované kontrolami. Jestliže ale stres přeroste v chronické napětí a je spojen např. s každodenním strachem ze ztráty miminka nebo o jeho zdraví, může mít negativní dopad nejen na psychiku ženy, ale i na vývoj dítěte. Roztočí se tedy začarovaný kruh mezi myslí a tělem.

Nejde pouze o psychické propojení mezi matkou a dítětem, ale o hormonální dopad. Stresové hormony, zejména kortizol a adrenokortikotropní hormon (ACTH), mohou proniknout do plodové vody. Jejich hladiny v plodové vodě se zvyšují v reakci na míru stresu těhotné ženy. 

Prolongovaný, tedy dlouhodobý stres na sebe váže následující rizika:

1. Předčasný porod: Vysoká úroveň stresu během těhotenství může být spojena s vyšším rizikem předčasného porodu.

2. Nižší porodní váha: Kortizol reguluje růst a vývoj plodu, proto jeho vysoká hladina může zapříčinit nižší porodní váhu.

3. Budoucí duševní zdraví: Některé studie naznačují, že děti narozené ženám, které prožívaly těhotenství ve velkém stresu, mohou mít později vyšší riziko rozvoje psychických problémů, jako je deprese nebo úzkost.

4. Poruchy učení: Vysoká hladina kortizolu jako reakce těla na chronický stres může ovlivnit vývoj mozku dítěte a predisponovat ho k poruchám učení a pozornosti či k hyperaktivitě.

5. Problémy se zdravím: Dle některých výzkumů může mít vysoká míra stresu během těhotenství spojitost s pozdějším rozvojem obezity nebo třeba kardiovaskulárních potíží v dospělosti. 

6. Vývoj imunity a metabolismu: Kortizol může negativně ovlivnit vývoj a funkci imunitního systému a celkového metabolismu dítěte.

7. Přecitlivělost a neklid po narození: Miminka narozená ženám po velmi stresujícím těhotenství mohou být neklidnější a úzkostnější než jiné děti.

8. Problémy se spánkem: Vysoký předporodní stres u některých miminek ovlivní spánkové návyky, což se po porodu projevuje jako časté probouzení či celková nespavost.

9. Citlivost na stres: Děti, které skrze matku prožívají často stres při vývoji v děloze, mohou po narození citlivěji (až přecitlivěle) reagovat na stres a napětí.

10. Vývoj po narození: Důsledky chronického stresu v prenatálním období se mohou negativně projevit i na zpoždění v kognitivním, jazykovém či motorickém vývoji dítěte.

NESTRESUJTE SE STRESEM

Je důležité poznamenat, že dopady stresu jsou potenciální a závisí na mnoha faktorech: celkovém zdraví matky, genetice, množství ostatní zátěže (např. z životního prostředí) a dalších faktorech. Tento článek nemá za cíl vyvolat v ženách s rizikovým nebo jinak psychicky náročným těhotenstvím ještě větší strach a napětí.

Tyhle řádky píšu proto, že i má těhotenství byla obrovskou psychickou výzvou, a tak vím, že se stres / strach dá do určité, někdy dokonce do značné míry regulovat. Jakékoliv snížení stresu je žádoucí a prospěšné, v těhotenství dvojnásob.

JAK NA TO?

Regulaci stresu / strachu je dobré se věnovat denně. Nejsou k tomu zapotřebí dlouhé meditace ani jinak časově náročné či složité techniky. Bohatě postačí rychlé, jednoduché rituálky, kterými začnete vědomě kontrolovat své myšlenky, nahrazovat negativní scénáře a představy těmi uklidňujícími, propojíte se se svým tělem i miminkem s důvěrou…

Ať už si připadáte od spokojeného prožívání těhotenství jakkoliv vzdálené, věřte, že takový stav existuje i pro vás. Svým klientkám říkám, že není realistickým cílem, aby náš strach o dítě zcela opustil. Je nedílnou součástí mateřství.

To, čeho se snažíme dosáhnout, je uvolnění se do radosti a těšení nejdříve alespoň po chvilkách. Po pár týdnech regulace stresu, třeba i na celé dny. Uvolnit se do stavu, ve kterém se v těhotenství za sebe i za miminko cítíme bezpečně a ve kterém si toto jedinečné období života nekazíme stresujícími představami ve své hlavě.

Vždy je dobré snižovat stres nejen změnou mindsetu, ale také skrze uklidnění těla. Opakování afirmací bude účinnější, když ho spojíte s prohloubením dechu či s aromaterapií (bezpečnými olejíčky v těhotenství). Dostatečný odpočinek také trochu napomůže lepší náladě atd. atd.

Konkrétní techniky a každodenní rituálky provázejí nastávající maminky už 2 roky ve webináři Jak ustát stresující těhotenství. Tyhle jednoduché antistresové strategie hravě zvládne každá z vás a já věřím, že brzy pocítíte rozdíl ve své psychické stabilitě.

O zdraví miminka jde každé mámě na prvním místě. Já dbám na to, abyste v tom celém nezapomněly ani samy na sebe. Pro každou z nás je těhotenství jedinečným obdobím života a byla by škoda si ho neužít. Právě stres / strach nám v tom mnohdy brání. Tak ho pojďme dostat pod kontrolu a užít si zaslouženou radost z rostoucího bříška.

Dopadem psychického napětí ženy v těhotenství na vývoj dítěte se ve svých výzkumech zabývají např. tito zahraniční odborníci: profesorka Vivette Glover PhD DSC, Pathik D. Wadhwa, M.D., Ph.D., Dr. Sarah Tomlinson, Dr. Janet A. DiPietro, Dr. Claudia Buss, Dr. Catherine Monk a další.